Počátky Vambeřic sahají do roku 1253, kdy Přemysl Otakar II. přivedl do těchto míst osadníky z okolí Míšně. Ti založili tkalcovskou osadu Albertsdorf. Přítomnost silné české menšiny ale způsobila, že nakonec přežilo jiné jméno tohoto místa, Čechy užívaný název Vambeřice. Další vývoj poutního místa už zachycuje jen pověst: Nevidomý Jan Raszewa se modlil před soškou Panny Marie s Ježíškem, umístěné na mohutné lípě a došel uzdravení. Ta událost se rychle rozkřikla po kraji a najednou sem přicházely spousty poutníků. Pozdější osudy místa byly spjaty s osudy celé okolní Evropy – časy zdárného prospívání se střídaly s obdobími úpadku a strázně. Objevily se nové zázraky, místo poznamenalo i mnohé snažení jeho majitelů – někdy úspěšné, jindy marné. V každém případě se Vambeřice staly za staletí své existence skutečným mariánským fenoménem kladského kraje.
