Broumovský klášter Řádu svatého Benedikta. byl založen ve 14. století, budovy počátkem 18. století barokně přestavěl Kryštof Dientzenhofer a jeho syn Kilián Ignác. Pro svou architektonickou a kulturní hodnotu je od roku 1995 zapsán v seznamu národních kulturních památek České republiky.
Historie
Broumovský klášter s původně gotickým chrámem zasvěceným sv. Vojtěchu byl zbudován na místě původní tvrze v první polovině 14. století, počínaje rokem 1322.
Význam Broumova velmi vzrostl v době husitských válek. Vzhledem k tomu, že Břevnovský klášter byl roku 1420 vypálen husity, opat Mikuláš II. se s několika řeholními bratry uchýlil do bezpečí opevněného Broumova. S sebou přinesli řadu cenných předmětů, klenotnici a s knihovnou i největší rukopisnou knihu světa, tzv. Codex gigas, jenž se od roku 1648 nachází jako válečná kořist ve Švédsku. Přesídlení opatů z Břevnova do Broumova mělo velký význam pro kulturní a hospodářský rozvoj města i celého kraje
V období tzv. katolické reformace po roce 1620 následovala řada významných opatů, např. Tomáš Sartorius nebo Otmar Zinke. Nastala tak doba velkolepé stavební činnosti. Již za opata Sartoria v leech 1663–1669 se začal klášterní kostel přestavovat pod vedením italského stavebního mistra Martina Allia z Löwenthalu z gotické do barokní podoby. Dokončil jej opat Zinke, který toto dílo svěřil významným barokním architektům Kryštofovi Dientzenhoferovi a jeho synovi Kiliánu Ignáci. Ti také v letech 1727–1733 přestavěli hlavní objekt kláštera do dnešní podoby (konvent a prelatura), mírně pozměněný opravami po dvou požárech ve druhé polovině 18. století. V době působení těchto dvou opatů dosáhl řád benediktinů podnikatelskou činností a organizací plátenické produkce několika set domácích tkalců velmi dobrého hospodářského postavení, které mu umožnilo nákladnou výstavbu klášterních objektů včetně tzv. broumovské skupiny kostelů.
Kilián Ignác Dientzenhofer je také autorem návrhů výzdoby vnitřních prostor kláštera, realizovaných vynikajícími umělci pražského baroka – štukatérem Bernardem Spinettim, freskařem Janem Karlem Kovářem či malířem Felixem A. Schefflerem. Interiéry opatství a konventu byly vyzdobeny mj. obrazy Petra Brandla. Oltářní obrazy v bočních kaplích kostela namaloval V. V. Reiner.
Po 2. světové válce byla německá komunita z Broumova odsunuta (dva mniši působící na jedné z klášterních far v okolí byli zavražděni) a usadila se v bavorském Rohru. V roce 1946 byl ještě učiněn pokus osídlit klášter čechoamerickými benediktiny z opatství sv. Prokopa v Lisle nedaleko Chicaga. V roce 1948 po nástupu komunistů k moci byla jejich komunita vypovězena z Československé republiky.
V roce 1950 byl klášter upraven na internační tábor pro řeholníky, následně sem byly sestěhovány řeholnice různých řádů. Internované sestry zde žily za nelidských podmínek a byly nuceny pracovat v továrnách a v zemědělství v Broumově a okolí. Ulehčení situace přinesl teprve rok 1968, kdy díky politickým změnám mohly sestry nastoupit službu v charitních domovech. Od roku 1974 sloužil hlavní objekt Státnímu ústřednímu archivu k uložení přísně střežených fondů, po roce 1980 začala příprava nepovedené rekonstrukce. V Broumově zůstaly pouze sestry dominikánky, jež zde pekly hostie pro všechny farnosti v Čechách a na Moravě. V roce 1990 ale přesídlily do ženských klášterů na Moravě.
Klášterní zahrada
Zahrada byla založena okolo roku 1676 za opata Sartoria. V přední části byla vybudována okrasná terasová zahrada v barokním italském stylu s pravidelnými geometrickými ornamenty. Za ní byla zřejmě zelinářská část a v zadní části byl později založen park s barokní kašnou. Její celková rozloha je přibližně 2,5 ha a jako součást kláštera je rovněž národní kulturní památkou. Zahrada a všechny její objekty (Kuchařův dům, Zahradníkův dům, Dům galerie, kašna, dřevník, funkční historický kuželník, vodárenská věž i Památník opata Jakuba Chmela) prošly v roce 2014 nákladnou revitalizací a úpravami. Zahrada s krásným výhledem na nedaleké Javoří hory je veřejnosti volně a zdarma přístupná každý den – od května do října od osmi do dvaceti hodin, od listopadu do dubna od osmi do osmnácti hodin.
Současnost
Po roce 1989 se břevnovští benediktini snažili opravit a osadit také broumovský klášter, z něhož vysídlili Městské muzeum. Faru však nadále vedl kněz řádu premonstrátů a jediný zdejší řádový příslušník, bratr Gereon, byl počítán mezi bratry laiky. V současné době nežije v klášteře žádný příslušník benediktinského řádu. Opatství je nadále administrováno z Břevnova (administrátorem je Prokop Siostrzonek). Komplex kláštera byl zařazen do Programu záchrany architektonického dědictví České republiky, neboť klášter byl po letech komunistické devastace ve zchátralém stavu. Klášter i jeho zahrada prošly v roce 2014 rozsáhlou revitalizací. Klášter je otevřen celoročně, sedm dní v týdnu, a nabízí jak tradiční, tak speciální prohlídky a posezení v klášterní kavárně Café Dientzenhofer. V prostorách památky nyní funguje Vzdělávací a kulturní centrum Klášter Broumov, které zde pořádá koncerty, hudebně-naučné večery, vědecké besedy ScienceCafé, Univerzitu třetího věku, vernisáže v Galerii Dům a řadu dalších kulturních a vzdělávacích projektů.