Adršpašsko-teplické skály

Tolik fascinujících zákoutí jako v Adršpašsko-teplických skalách uvidíte jen málokde. Adršpašsko-teplické skály jsou největším a nejdivočejším skalním městem Střední Evropy. Nejsou atrakcí na jeden den, tady můžete žasnout celý život.

Ardšpach - Starostová a starosta

Jako byste se ocitli ve zkamenělém městě! V Adršpašských skalách se projdete po Sloním a Malém náměstí, uvidíte Gotickou branku i Čertův most a Prašnou branou se vydáte ke Skalnímu hradu. Toto město však není ledajaké a každou chvíli narazíte na výtvor matičky Přírody. Za Strážcem skal se tyčí Orlí hnízdo (mimochodem, v Teplických skalách má hnízdiště zase sokol stěhovavý), zpoza rohu na vás vykoukne Lvice, Želva, Slon a Sova. Projdete se Myší dírou i Vlčí roklí a nakonec se nestačíte divit, jak je to tu všechno pohádkově krásné! Především Krakonoš zdejší kraj hodně poznamenal. Najdete zde jeho Lenošku, Ložnici a Piáno.

Adršpach

Zatopená pískovna v Adršpachu s průzračně čistou vodou a bělostnými písečnými plážičkami se právem považuje za naše nejkrásnější skalní jezírko – pro svoji atraktivitu se objevilo v nejedné pohádce, např. Třetí princ, Z pekla štěstí 2 aj. Kolem jezírka vás provede prohlídkový okruh, v létě si můžete zapůjčit loďku. Jezírko je součástí národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály v CHKO Broumovsko.

Jezírko v Adršpachu

Zdroj: www.skaly-adrspach.cz a itras.cz

Broumovský klášter

Broumovský klášter Řádu svatého Benedikta. byl založen ve 14. století, budovy počátkem 18. století barokně přestavěl Kryštof Dientzenhofer a jeho syn Kilián Ignác. Pro svou architektonickou a kulturní hodnotu je od roku 1995 zapsán v seznamu národních kulturních památek České republiky.

Historie

Broumovský klášter s původně gotickým chrámem zasvěceným sv. Vojtěchu byl zbudován na místě původní tvrze v první polovině 14. století, počínaje rokem 1322.

Význam Broumova velmi vzrostl v době husitských válek. Vzhledem k tomu, že Břevnovský klášter byl roku 1420 vypálen husity, opat Mikuláš II. se s několika řeholními bratry uchýlil do bezpečí opevněného Broumova. S sebou přinesli řadu cenných předmětů, klenotnici a s knihovnou i největší rukopisnou knihu světa, tzv. Codex gigas, jenž se od roku 1648 nachází jako válečná kořist ve Švédsku. Přesídlení opatů z Břevnova do Broumova mělo velký význam pro kulturní a hospodářský rozvoj města i celého kraje

Roku 1559 vyhořelo s městem i proboštství. Koncem 16. století dochází v Broumově k úpadku řeholního života v důsledku sílícího reformního hnutí.

V období tzv. katolické reformace po roce 1620 následovala řada významných opatů, např. Tomáš Sartorius nebo Otmar Zinke. Nastala tak doba velkolepé stavební činnosti. Již za opata Sartoria v leech 1663–1669 se začal klášterní kostel přestavovat pod vedením italského stavebního mistra Martina Allia z Löwenthalu z gotické do barokní podoby. Dokončil jej opat Zinke, který toto dílo svěřil významným barokním architektům Kryštofovi Dientzenhoferovi a jeho synovi Kiliánu Ignáci. Ti také v letech 1727–1733 přestavěli hlavní objekt kláštera do dnešní podoby (konvent a prelatura), mírně pozměněný opravami po dvou požárech ve druhé polovině 18. století. V době působení těchto dvou opatů dosáhl řád benediktinů podnikatelskou činností a organizací plátenické produkce několika set domácích tkalců velmi dobrého hospodářského postavení, které mu umožnilo nákladnou výstavbu klášterních objektů včetně tzv. broumovské skupiny kostelů.

Kilián Ignác Dientzenhofer je také autorem návrhů výzdoby vnitřních prostor kláštera, realizovaných vynikajícími umělci pražského baroka – štukatérem Bernardem Spinettim, freskařem Janem Karlem Kovářem či malířem Felixem A. Schefflerem. Interiéry opatství a konventu byly vyzdobeny mj. obrazy Petra Brandla. Oltářní obrazy v bočních kaplích kostela namaloval V. V. Reiner.

Po 2. světové válce byla německá komunita z Broumova odsunuta (dva mniši působící na jedné z klášterních far v okolí byli zavražděni) a usadila se v bavorském Rohru. V roce 1946 byl ještě učiněn pokus osídlit klášter čechoamerickými benediktiny z opatství sv. Prokopa v Lisle nedaleko Chicaga. V roce 1948 po nástupu komunistů k moci byla jejich komunita vypovězena z Československé republiky.

V roce 1950 byl klášter upraven na internační tábor pro řeholníky, následně sem byly sestěhovány řeholnice různých řádů. Internované sestry zde žily za nelidských podmínek a byly nuceny pracovat v továrnách a v zemědělství v Broumově a okolí. Ulehčení situace přinesl teprve rok 1968, kdy díky politickým změnám mohly sestry nastoupit službu v charitních domovech. Od roku 1974 sloužil hlavní objekt Státnímu ústřednímu archivu k uložení přísně střežených fondů, po roce 1980 začala příprava nepovedené rekonstrukce. V Broumově zůstaly pouze sestry dominikánky, jež zde pekly hostie pro všechny farnosti v Čechách a na Moravě. V roce 1990 ale přesídlily do ženských klášterů na Moravě.

Klášterní zahrada

Zahrada byla založena okolo roku 1676 za opata Sartoria. V přední části byla vybudována okrasná terasová zahrada v barokním italském stylu s pravidelnými geometrickými ornamenty. Za ní byla zřejmě zelinářská část a v zadní části byl později založen park s barokní kašnou. Její celková rozloha je přibližně 2,5 ha a jako součást kláštera je rovněž národní kulturní památkou. Zahrada a všechny její objekty (Kuchařův dům, Zahradníkův dům, Dům galerie, kašna, dřevník, funkční historický kuželník, vodárenská věž i Památník opata Jakuba Chmela) prošly v roce 2014 nákladnou revitalizací a úpravami. Zahrada s krásným výhledem na nedaleké Javoří hory je veřejnosti volně a zdarma přístupná každý den – od května do října od osmi do dvaceti hodin, od listopadu do dubna od osmi do osmnácti hodin.

Současnost

Po roce 1989 se břevnovští benediktini snažili opravit a osadit také broumovský klášter, z něhož vysídlili Městské muzeum. Faru však nadále vedl kněz řádu premonstrátů a jediný zdejší řádový příslušník, bratr Gereon, byl počítán mezi bratry laiky. V současné době nežije v klášteře žádný příslušník benediktinského řádu. Opatství je nadále administrováno z Břevnova (administrátorem je Prokop Siostrzonek). Komplex kláštera byl zařazen do Programu záchrany architektonického dědictví České republiky, neboť klášter byl po letech komunistické devastace ve zchátralém stavu. Klášter i jeho zahrada prošly v roce 2014 rozsáhlou revitalizací. Klášter je otevřen celoročně, sedm dní v týdnu, a nabízí jak tradiční, tak speciální prohlídky a posezení v klášterní kavárně Café Dientzenhofer. V prostorách památky nyní funguje Vzdělávací a kulturní centrum Klášter Broumov, které zde pořádá koncerty, hudebně-naučné večery, vědecké besedy ScienceCafé, Univerzitu třetího věku, vernisáže v Galerii Dům a řadu dalších kulturních a vzdělávacích projektů.

Vambeřice

Počátky Vambeřic sahají do roku 1253, kdy Přemysl Otakar II. přivedl do těchto míst osadníky z okolí Míšně. Ti založili tkalcovskou osadu Albertsdorf. Přítomnost silné české menšiny ale způsobila, že nakonec přežilo jiné jméno tohoto místa, Čechy užívaný název Vambeřice. Další vývoj poutního místa už zachycuje jen pověst: Nevidomý Jan Raszewa se modlil před soškou Panny Marie s Ježíškem, umístěné na mohutné lípě a došel uzdravení. Ta událost se rychle rozkřikla po kraji a najednou sem přicházely spousty poutníků. Pozdější osudy místa byly spjaty s osudy celé okolní Evropy – časy zdárného prospívání se střídaly s obdobími úpadku a strázně. Objevily se nové zázraky, místo poznamenalo i mnohé snažení jeho majitelů – někdy úspěšné, jindy marné. V každém případě se Vambeřice staly za staletí své existence skutečným mariánským fenoménem kladského kraje.

Koruna

Koruna (německy Ringelkoppe) je strmý vrch o nadmořské výšce 769 m nacházející se nad obcí Božanov v Broumovských stěnách na území CHKO Broumovsko. Na vrcholu přístupném po zeleně značené odbočce turistické trasy vedoucí z Police nad Metují k rozcestí u Machovského kříže se nalézá vyhlídka, ze které je rozhled na část Broumovské kotliny, polskou Hejšovinu (Szczeliniec) a Bor a za dobrého počasí i na Jeseníky.

Zdroj: cs.wikipedia.org

Ostaš

Ostaš

Ostaš je stolová hora v Broumovské vrchovině, ležící nedaleko města Police nad Metují. Vrcholová partie Ostaše je od r. 1956 Národní přírodní rezervací, taktéž Kočičí skály, jež byly ve stejném roce vyhlášeny přírodní památkou. Jméno Ostaš je odvozeno od svatého Eustacha (Ostacha), patrona myslivců a lovců. V dávných dobách představovala hora Ostaš útočiště pro polické obyvatelstvo, které se zde ukrývalo ve skalách během válek. Tyto časy připomínají i názvy některých skalních útvarů – např. Zrádce nebo Sluj českých bratří. Území Ostaše zpřístupňuje okružní turistická stezka: nachází se tu dvě menší skalní města – Horní labyrint a Dolní labyrint s Kočičím hradem.

Stezka prochází i značnou část skalního okraje vrcholové plošiny s řadou upravených a jedinečných vyhlídek na Krkonoše, Broumovské stěny a Javoří hory. Hora je lemována strmými skalními útvary o výšce až 40 metrů, dosahuje výšky 700 m. n.m. a velikosti plošiny 500 x 400 metrů. Dolní labyrint je oproti Hornímu labyrintu o 100 metrů níže. Sluj českých bratří je 30 metrů dlouhá puklina.

Skalní oblast Ostaše je oblíbeným místem horolezců – na Pískovcové věže vede přes 500 výstupových cest různé obtížnosti. První horolezecký výstup byl podniknut na věž Cikánka v Horním labyrintu r. 1939. Skalní lezení lze provozovat pouze ve vyznačených oblastech a za určitých pravidel. Správa Chráněné krajinné oblasti Broumovsko apeluje na horolezce, aby dodržovali podmínky udělené výjimky, a to zejména zákaz vstupu mimo oblasti povolené k lezení.

Téměř celá hora je zalesněna hospodářskými smrčinami.  Pole se nacházejí jen v nejnižších partiích svahů, pouze v jihovýchodní části zasahují výše a přecházejí v louky. Hora Ostaš se nachází v povodí řeky Metuje, která protéká pod jejím západním svahem. Modrá turistická značka vedoucí do České Metuje prochází jižním svahem kolem studánky Samaritánka. V horní části odlesněné plochy se nachází osada Ostaš, místní část Police nad Metují, s několika typickými chalupami, restaurací a kempem.

Zdroj: www.broumovsko.cz

Broumovské stěny

Broumovské stěny

Broumovské stěny skrývají mnoho kouzelných míst, která stojí za návštěvu v každém ročním období. Zdvihají se jihozápadním směrem z údolí řeky Stěnavy. Z krajinářského hlediska se jedná o výrazný nesouměrný horský hřbet, z něhož vystupuje celá řada skupin pískovcových skalních útvarů, lemujících četné rokle. Několik roklí brázdí skalní masiv zpravidla od západu k východu. Nejznámější je Kovářova rokle – vede jí značená turistická cesta z Police n. M. do Broumova přes Hvězdu. Četné skalní hřiby v oblasti Slavného a Božanovského Špičáku jsou ukázkou tzv. selektivního zvětrávání pískovcových skal.

Nejzajímavější partie Broumovských stěn jsou přístupné díky husté síti značených turistických stezek, které umožňují poměrně pohodlný průchod jinak těžko prostupným terénem. Důležitou křižovatkou turistických cest je Hvězda.

Hvězda – barokní kaple z 18. st. a dřevěná chata z 19. st. postavená ve švýcarském slohu (dnes restaurace) – zároveň patří mezi nejznámější výletní cíle Stěn. Skýtá se odtud nádherný výhled na Broumovskou kotlinu a okolní české i polské hory.

Další četná vyhlídková místa (např. Božanovský Špičák, Koruna, Supí hnízdo) poskytují výhledy nejen na blízké skalní terény a další okolí Policka a Broumovska, ale i na charakteristické hřebeny Krkonoš, Sovích hor, Orlických a Bystřických hor a přes Polsko až po vzdálený Králický Sněžník a Jeseníky. Jihovýchodní část Stěn je nejsnadněji přístupná z Machova nebo Božanova – oblast Božanovského Špičáku (773 m. n. m., nejvyšší vrchol Broumovských stěn) se značeným okruhem, Junácká vyhlídka a Bludiště. Zajímavým útvarem je skalní uskupení Kamenná brána a nedaleký vrch Koruna (769 m), odkud je také pěkný rozhled směrem do Polska.

Broumovské stěny jsou přístupné nejen pro pěší turisty, ale částečně i pro cyklisty (horská a trekkingová kola) –  v oblasti NPR je značeno několik km cyklostezek.

Zdroj: www.broumovsko.cz